Miloslav Antošek

Předseda

Po odchodu předsedy p. Zeman jsem byl požádán o nominaci na předsednickou funkci. Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem dlouho váhal. Jako mladý kluk jsem se podílel na zprovoznění nově vznikající mošťárny a po problémovém řízení z předešlých let jsem cítil povinnost kandidovat. Mým cílem je pokračovat v poctivé práci našich zakladatelů a vytvořit pěkné prostředí ve kterém žijeme.

Pavel Ernest

Místopředseda

Jsem dlouholetým řadovým členem spolku. Při nominaci na tuto členy volenou pozici jsem cítil zodpovědnost a množství času, které budu muset vyčlenit pro tuto zodpovědnou funkci. Důvěru ve mě a odhodlání pana Antoška mě utvrdilo, že můžeme nejen pro naši organizaci, ale také pro NAŠI obec dosáhnout věcí, o kterých se pouze dlouhá léta mluví. Byla a je to výzva!

Organizace byla založena 26.2.1965. Celkem 14 zakladatelů si odhlasovalo vedení pod předsedou Františkem Henyšem, jednatelem Jaroslavem Potrošovským, hospodářem Janem Dvořákem č.p.65, pokladníkem Štěpánem Ernestem, místopředsedou Bohumilem Tláškem a kulturním pracovníkem Josefem Macounem. Hlavní náplní spolku byla výsadba okrasných a ovocných stromků a starost o zeleň na návsi. Činnost byla opravdu bohatá. Pořádaly se odborné přednášky, objednávalo se hnojivo pro zeleň na návsi, sazenice jahod, stromky . Každým rokem se uskutečnily zhruba 2 zájezdy. Byl to třeba německý Erfurt, známý jako město květin, Flora Olomouc, Kroměříž, samozřejmě Litoměřice a Roudnice. Oblíbené byly výlety do ovocnářských školek. Zahrádkáři se značně zapojovali i do brigádnické činnosti - rekonstrukce koupaliště, starost o venkovní zeleň. Také se uskutečnily výstavy ovoce, na něž byli zváni zástupci z okolních zahrádkářských organizací (Žerčice, Bojetice, Týnec...) Patronem ouřeckých zahrádkářů byl dlouhá léta přítel Zuntych. I soutěž o nejlepší zahrádky proběhla. A také velmi rádi naši zahrádkáři pořádali plesy s bohatou tombolou. Plakáty k jejich propagaci vytvářel holovršský Josef Kubín, většinou zde hrála i jeho kapela. Vše se odehrávalo v místním hostinci. Výzdobu sálu tvořilo chvojí a třeba rozkvetlé větvičky z třešní. V roce 1972 se objevila myšlenka na vznik moštárny. Ze začátku nabídl prostor první předseda, pan František Henyš. V roce 1982 se provoz přesunul do současné budovy. Řada členů se podílela na přípravě moštárny. Obsluhu moštárny tvořily i ženy. A pokud se urodí, pro naše zahrádkáře je to sice sezonní, ale nejvýznamnější činnost. Ouřečtí zahrádkáři spolupracují s místními hasiči a osadním výborem.

Čerpáno ze zápisů schůzí ČZS od roku 1965. Nejdelší dobu zápisům z nich věnovali pan Jaroslav Potrošovský a pan Jan Hýbl.  

ROZHOVOR - s panem Janem Hýblem, narozeným 13.6.1933, zakládajícím členem ČSOZS v Úhercích

Pane Hýble, mohu se zeptat, v kterém roce jste se přistěhoval s rodinou do Úherců? Vím, že pocházíte ze Ctiměřic.

Bylo to přesně 3. září 1963 (spolupracuje manželka, paní Jarmila Hýblová J ). Janě byly 4 měsíce a koupili jsme dům od paní Nezbedové, čp. 81.

Vaším celoživotním koníčkem bylo zahrádkaření. Zde v Úhercích se ČSOZS (Československá organizace zahrádkářského svazu) zakládala v roce 1965. Které další členy z té doby můžete jmenovat?

Hlavní zakládající člen byl František Henyš, já jsem vstoupil v 1965. Dále pak Štěpán Ernest, Standa Ernest, Jaroslav Potrošovský, Pepíček Slánský, Josef Ernest.

Jakou funkci jste u zahrádkářů zastával a které povinnosti z ní pro Vás vyplývaly? 

Dělal jsem zapisovatele, jednatele. Později jsme jezdili s Milanem Antoškem do Prahy na školení, na přednášky. Taky na schůze na okresní výbor svazu do Mladé Boleslavi. 

Jak přijímala místní veřejnost činnost zahrádkářů? Které akce byste zhodnotil jako povedené?

Já jsem organizoval třeba zájezd do Litoměřic (Zahrada Čech), u koupaliště a na návsi jsme sázeli stromy. Taky byl dvoudenní výlet do Havířova, to pořádal okresní svaz v Boleslavi. Výstavy jablek a plesy byly pěkné. 

Pane Hýble, jaké aktivity by, podle Vás, současnou zahrádkářskou veřejnost zaujaly? 

Nejsou dnes asi lidi na to. Radost z toho musela být, takový lidi jako Franta Henyš, to už asi nejsou. 

Vzpomenete si, jaké odrůdy jablek byly tehdy populární a které byste doporučil? 

Lidový název odrůdy Matčino, Zvonkové, Rubín, Champion, James Grieve... 

Jistě jste rád, že členem zahrádkářského spolku je i Váš vnuk Tomáš. Předával jste mu rady? 

Toho to ještě asi nezajímá. Mně trvalo taky dlouho, než jsem si to oblíbil, Dělal jsem ukázky řezů, rouboval jsem, zasedal jsem v Okresním výboru ČZS v Mladé Boleslavi. 

Co byste popřál našim zahrádkářům?

Získávat nové vědomosti, odrůdy a třeba se vracet k starým odrůdám, které byly odolnější vůči nemocem. Dobré počasí, aby to nepomrzlo a sluníčko, co všechno zachrání.

Pane Hýble, přeji Vám dobré zdraví a děkuji za rozhovor.

Úherce, 1.ledna 2018, Mgr.Marcela Ernestová